Necotakoveho.blogspot.com Website Review

Nebyla bych to já, milovnice nových začátků, nepopsaných sešitů a novoročních předsevzetí, abych se právě na Nový rok nerozhodla, že dám blogu ještě šanci. Znovu a lépe (jak jinak). Takhle nějak dřív začínaly všechny moje - zbrusu nové, pečlivě v papírnictví podle designové obálky vybrané - sešity. A - nemůžu si pomoct - pořád to ve mně je. Se spoustou těch znovu a lépe rozhodnutí jsem se samozřejmě rozloučila už po pár dnech, při troše štěstí po pár týdnech. Ale některá drží.. třeba blog bude patřit do té druhé kategorie? Vždyť v letošním roce oslaví dva roky. Uvidíme.. Vánoce byly hodně rodinné a vůbec společenské. Poprvé jsem viděla svého dvouměsíčního synovce Matýska - láska na první pohled! :) Setkali jsme se s přáteli, co jsme je osobně nepotkali i několik let (a jedno setkání bylo dokonce vůbec první po pár letech virtuální známosti). Děti si užily dědy (3 kousky) a babičky (4 kousky) a trochu se rozjely, podle mě vlivem hromady Poslední dobou moc nepíšu.. není čas. Dělám pořád něco (a nebo prokrastinuju na Facebooku), hlavně jsme se ale zapojili do dění v naší nové farnosti. V té farnosti, kde nás při prvním příchodu v půlce srpna přivítala nástěnka o silentiu, už se teď cítíme doslova jako doma. I nástěnku jsme pomáhali změnit na jinou, přívětivější :) A Radovánek už vydrží celou nedělní mši v kostele! A já jsem se přihlásila mezi maminky, které jednou za čas vedou dětské katecheze během kázání. Jednu jsem zatím vedla, druhou chystám. Baví mě to, dost. Hlavně samotná příprava. Abych neříkala dětem blbosti, musím svoje dost intuitivní porozumění dané věci převést do slov. Hledám si materiály na internetu, přemýšlím, modlím se, konzuluju s Tomem.. Dost si toho sama uvědomím. A tady bych si ráda odkládala hotové katecheze, jako připomenutí pro sebe a třeba i inspiraci